Josef Jan Alexander Frič

      Dr. Josef Jan Frič se narodil dne 12. 3. 1861 v Paříži v rodině českého vlastence Josefa Václava Friče, známého z bojů na pražských barikádách 1848, a Anny Kavalírové-Sázavské. Měl bratra Jana o dva roky staršího a sestru Boženu starší o čtyři roky.

     Jan studoval na universitě mechaniku, Josef paleontologii a jejich sestra Božena hru na klavír. Oba bratři se zabývali astronomií, proto si pořídili malou dílnu v chatrném domku na Nuselských schodech.      Jejich výrobky byly originální a mnohém předstihly svou dobu. Na výstavách ve Lvově, Bruselu a Vídni (první polarimetry v Rakousku-Uhersku), v Oportu získali zlaté medaile za fotografie Měsíce a na Velké jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891, kde se zúčastnili s konstrukcí dotykové páky, zvětšu-jící stonásobně průhyb kamenného schodu. To získalo firmě věhlas.
     Brzy po výstavě v Praze se přestěhovali se svými čtyřmi dělníky do vlastního domu v Krameriově ulici na Vinohradech. Navštěvovali Vojtěcha Šafaříka, který měl observatoř s kopulí.
     Josef se oženil s Marií Federovou (Fédrovou) a asi půl roku po svatbě Jan onemocněl na zánět sle-pého střeva a 21.1.1897 mu podlehl. Pro Josefa to byl veliký šok a sestra Božena se z toho rozstonala, podepřeli ji až děti Josefa Anna (* 1898) a Josef (* 1900).
     Na počest Jana se Josef rozhodl postavil observatoř. Prof. Šafařík mu věnoval knihovnu a ručně zhotovený dalekohled. Poté co Vladimír Kavalír našel vhodné místo k založení „stánku české astrono-mie“ › vrch Manda ležící u městečka Ondřejova. Josef Jan Frič ho odkoupil od obce za 900 zlatých rok po bratrově smrti 21.1.1898. Nejprve vrch oseli lupinou, zaorali, do skály vylámali cesty. Založila se školka, zahradník Josef Fi-ala pěstoval rostliny pro zalesnění parku. V létech 1904 až 1905 probíhala podle návrhu Arch. Fanty stavba pracovny. Stavební práce měl na starosti po určitou dobu pan Falta ze Zásmuk. Ale protože se při stavebních pracích na pracovně dopustil chyby, nahradil ho při opravách v létech 1908 až 1909 pan Ry-zec.

     Zatím co pan. Frič pracoval se svými blízkými přáteli Prof. Nušlem a Prof. Maškem na hvězdárně, paní Fričová, také kvůli svému zdravotnímu stavu, se uplatňovala v kanceláři v továrně. Přátelé pracovali na observatoři, které říkali „U Zelené žáby“, a protože observatoř stála na poli pa-ní Eleonory z Ehrenbergu, první Mařenky ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta, věnovali se všichni po večerech hudbě, J. J. Frič hrál na housle.
     „U Zelené žáby“ byl prozatímně ukryt dalekohled a vznikal zde také cirkumzenitál (přístroj k určování zeměpisné polohy metodou přesných výšek). Při opravách pracovny se zhoršila srdeční choro-ba paní Fričové, ta ještě před koncem 1. světové války zemřela dne 20.11.1917.
Kopule hvězdárny se začaly stavět v roce 1910 už pod vedením pana Ryzce a zásluhou Ing. Hakena byly dostavěny v roce 1914. V centrální kopuli byl umístěn Clarkův dalekohled a dalekohled ruční výro-by od pana Šafaříka. V západní kopuli byl osazen fotografický dalekohled.
     Doménou Prof. Maška byl dřevěný domek, který byl sídlem radiotelegrafie – přijímalo se na krys-tal. Ještě před první světovou válkou byly postaveny pozorovací domky se sklápěcími střechami pro cirkumzenitál, diazenitál a také pro pozorování meteoritů. V 1. světové válce mnoho lidí z hvězdárny narukovalo, což zpomalilo práce na jejím dokončení.
     V roce 1928 pan Frič daroval hvězdárnu Univerzitě Karlově, rok před tím byl jmenován Českým vysokým učením technickým doktorem technických věd h. c. a v červnu 1931 mu byl udělen česný dok-torát přírodních věd Karlovou universitou.
     Za 2. světové války zabrala hvězdárnu německá armáda. Přesto, že byl již hodně nemocen se J. J. Frič dočkal vytouženého konce války a odchodu armády z objektu. Na sklonku jeho života ho navštěvo-vali jeho věrní přátelé Prof. Mašek a Prof. Nušl. J. J. Frič zemřel dne 10. září 1945.


Použitá literatura
BUMBOVÁ, Šárka: Vyprávění o rodu Fričů. Scripta astronomica 8. Akademie věd ČR, Astronomický ústav, Ondřejov, 1999.
HADRAVA, Petr – KARLICKÝ, Marian – PALOUŠ, Jan – ŠOLC, Martin: Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Astronomický ústav AV ČR – Nakladatelství Vesmír, Praha 1998.
Poděkování
Děkuji Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově za seznámení s jeho činností Zvláštní poděkování patří paní Mgr. Radce Svaškové za poskytnutí potřebné literatury a informací.

Zpracoval Pavel Vaněk (8.třída)
Spolupracovali Jan Pankrác (7. třída) a Jakub Vaněk (6. třída)